E / Eberhard - Ezdráš
E
(╬) Eberhard sv. 22. 6. arcibiskup, germ.: gert hard = kopí silné, sv. Eberhard z Biburgu, * 1089, + 22. 6.1164 Rein u Štýrského Hradce. Baron z Sittling-Biburgu. V r. 1130 se stal benediktinem OSB v klášteře Biburg, který založila jeho rodina. Byl velkým ctitelem Panny Marie. V r. 1138 se stal v Biburgu opatem, v r. 1147 byl zvolem salcburským arcibiskupem. Nejdříve odmítl, ale pak jmenování přijal.
Po své smrti byl pohřben v katedrále, ale později se jeho ostatky ztratily. V r. 1957 byl hrob otevřen. Bylo nalezeno jeho pečetidlo s postavou arcibiskupa, který drží berlu a Bibli. Kolem postavy je jeho jméno. Gerhard, Erhard, Erhart
(╬) Eberhard sv. 14. 8. opat, sv. Eberhard z Einsiedelnu, * 890, + 14. 8. 958 Einsiedeln, Švýcarsko
(╬) Eberhard sv. 25. 3. vyznavač, sv. Eberhard z Nellenburgu, * 1010 Nellenburg u Stockachu ve Švýcarsku, + 25. 3.1078 Santiago de Compostela ve Španělsku, jako bohatý hrabě založil benediktinský klášter Všech svatých v Schaffhausenu, jeho manželka Ida založila klášter sv. Anežky Římské a po smrti manžela tam vstoupila, vydal se na pouť do Španělska k hrobu sv. apoštola Jakuba Staršího, pohřbeni společně v klášterní hrobce v Schaffhausenu, jejich hrob byl objeven v r. 1921
(╬) Eberhard sv. 14. 4. opat, ze Salemu a z Rohrdorfu, * 1160 Rohrdorf v Bádensku, + 1245 Salem (Jeruzalém), žil v cisterciáckém klášteře OCist.
(╬) Eberhard sv. 28. 9. vyznavač, sv. Eberhard z Tüntenhausenu, vyznavač, + 1350 Tüntenhausen v Německu, pracoval jako pastýř ovcí, v r. 1938 byly jeho ostatky přeneseny do kostela
(╬) Eberhard sv. 17. 4. probošt, sv. Eberhard z Wolfeggu, + 17. 4.1179 Obermarchtal v Bádensku-Württembersku, člen řádu premonstrátů OPraem.
(╬) Ebrulf sv. 29.12. řeholník, sv. Ebrulf ze St. Évroultu, * 517 Bayeux, Francie, + 29.12. 596 St. Évroult, Francie
(♣)(╬) Edgar sv. 13.10./8. 7. vyznavač, sv. Edgar Mírumilovný, * 944 Wessex v Anglii, + 8. 7. 975 Glastonbury, Anglie, v r. 959 se stal králem, usiloval o mír a zakládal kostely, jednoho dne se mu zalíbila mladá řeholnice, s kterou měl dceru, arcibiskup mu uložil pokání, že 7 let nesmí nosit korunu, musí omezit jídlo a denně konat dobré skutky, k tomu musí založit klášter, král všechny podmínky pokání splnil
(╬) Edigna sv. 26. 2. poustevnice, sv. Edigna z Pouchu (Puš), * ve Francii, + 26. 2.1109 Pouch v Bavorsku. Dcera francouzského krále Jindřicha I. Aby se vyhnula nucenému sňatku, uprchla ze své vlasti. Na místě Pouch slyšela zvonit zvony a viděla v tom Boží znamení. Usadila se zde ve vykotlané lípě a žila 35 let jako kající poustevnice.
Přicházeli k ní lidé a ona je učila číst a psát. Radila jim i při starostech s hospodářstvím a dobytkem. Patronka proti dobytčímu moru. V době osvícenství byla její existence zpochybňována. V r. 1979 byl při vykopávkách v kostele sv. Šebestiána nalezen její hrob s ostatky.
(♣)(╬) Edita sv. 13. 1./16. 9. řeholnice, angl.: ead gyth = štěstí v boji, mocná, vede úspěšnou válku, sv. Edita, vstoupila do kláštera, pomáhala chudým a nemocným, později byla zvolena abatyší kláštera v Anglii, + 984, v církevním kalendáři svátek do r. 1969, v aglickém církevním kalendáři svátek zůstal.
(╬) Edita sv. 8.12. mučednice, sv. Edita, Efrída a Sabina z Caestre, + 819 Caestre u Arrasu ve Francii, tři rodné sestry byly zabity od Normanů
(╬) Edita sv. 9. 8. mučednice, sv. Edita Steinová – Terezie Benedikta od Kříže, * 12. 10. 1891 Vratislav (Wroclaw), + 9. 8.1942 Osvětim.
Původem Židovka, měla 10 sourozenců. Vystudovala ve Vratislavi a Göttingenu filosofii. Po přečtení životopisu sv. Terezie z Avily se rozhodla jít ke křtu. Ve svých 31 letech byla 1.1.1922 pokřtěna.
Pracovala jako učitelka, v r. 1933 vstoupila v Kolíně do řádu karmelitánek OCarm., za tři roky tam vstoupila i její sestra Růžena. V r. 1939 odešly spolu do kláštera v Echtu v Holandsku, kde Edita napsala několik vědeckých spisů. Na nich pracovala ještě 2. 8.1942, kdy byly obě odvlečeny nacisty a deportovány do Osvětimi. Zemřely v plynové komoře. 1. 5.1987 blahořečena 265. papežem Janem Pavlem II. v Kolíně nad Rýnem, svatořečena 11.11.1998 na svatopetrském náměstí ve Vatikánu. V církevním kalendáři svátek od r. 1999.
(╬) Edmund Kampián sv. 1.12. řeholník a mučedník, angl.: eád mundt = šťastný ochránce, sv. Edmund Kampián, * 25. 1.1540 Londýn, + 1.12.1581 Tyburn u Londýna.
Jeho otec byl knihkupec. Jako student na Oxfordu dostal mimořádné stipendium, ve 20 letech patřil k duchovním anglikánským vědcům. Stal se mistrem svobodných umění a učil v Irsku a Belgii. V r. 1569 se stal anglikánským jáhnem a složil supremátní přísahu (uznal krále za hlavu církve). Byl vnitřně rozpolcen, protože měl katolické smýšlení.
Neviděl jiné východisko a uprchl z Anglie. V r. 1571 vystudoval teologii v Belgii, v r. 1573 vstoupil do řádu jezuitů SJ (TJ) v Římě a byl poslán do noviciátu v Brně. Od r. 1575 učitel rétoriky a filosofie v Praze, kazatel u sv. Víta na Hradě, kde založil mariánskou družinu (členem byl i sv. Jan Sarkander, 6.5.) a stal se jejím 1. starostou. V r. 1578 byl vysvěcen na kněze a se svým přítelem Robertem Personem byl poslán, aby zahájili misie v Anglii. Cestou se zastavili v Miláně u sv. Karla Boromejského (4.11.).
V r. 1580 se vrátil do Anglie v převlečení za obchodníka se šperky, navštěvoval katolíky zajaté ve vězení a sloužil tajné mše. Procestoval celou Anglii. V r. 1580 napsal knihu Decem Rationes (10 důvodů), kde obhajoval katolickou víru proti anglikánské. Během roku bylo rozebráno 400.000 knih. Za několik měsíců byl prozrazen a 27.7.1581 zatčen. Mučen v Toweru a v zinscenovaném procesu odsouzen k smrti oběšením. Svatořečen (kanonizován) 263. papežem bl. Pavlem VI. 25.10.1970 společně se 39 anglickými mučedníky, Edmont.
(╬) Edmund z Abingdonu sv. 16.11. arcibiskup, sv. Edmund z Abingdonu, * 1180 Abingdon v Anglii, + 16.11.1240 Soissy ve Francii, byl nazýván Rich (král), v r. 1212 se stal profesorem na Oxfordu, 2. 4.1234 byl vysvěcen na biskupa a stal se arcibiskupem v Canterbury, ve vykonávání jeho úřadu mu bránil král Jindřich III., pro rozepře s králem rezignoval v r. 1240 a tajně opustil zemi, azyl našel v klášteře cisterciáků v Pontigny, cestou do Říma zemřel v Soissy, 181. papeže Inocenc IV. ho svatořečil v r. 1246, tělo bylo přeneseno do opatství v Pontigny.
(♣)(╬) Edmund sv. 20.11./20.11. král a mučedník, angl.: eád mundt = šťastný ochránce, sv. Edmund z Ostanglien, * 840 Ostanglien v Anglii, + 870 Thetford v Anglii, v 15 letech se stal králem východní Anglie, v r. 870 vpadli do země pohanští Dánové, kteří ho zajali a po strašném mučení ho pro víru sťali mečem
(♣)(╬) Eduard (sv.) 18. 3. /18. 3. král a mučedník, angl.: ead wart = mocná stráž, štěstí na hlídce, bohatý ochránce. Sv. Eduard, * 963 Anglie, + 18. 3. 978 Corfe Castle v Anglii. Regent (správce království) Anglosasů. Nejstarší syn Edgara Mírumilovného. Matka mu zemřela v jeho 6 letech a otec se opět oženil s jistou Elfrídou. Když mu bylo 13 let, otec zemřel a on se stal regentem. Staral se o poddané a pomáhal chudým. Protože Elfrida chtěla vládnout sama a pak vládu předat svému synu Ethelredovi, zosnovala intriky a 15 letého následníka trůnu dala zavraždit.
Byl pohřben bez královských poct. U jeho hrobu se začaly dít zázraky a v r. 980 dal arcibiskup Dunstan jeho tělo přenést do kláštera. Nově nastupující král Ethelred nazval v jedné listině svého nevlastního bratra svatým mučedníkem. Jeho tělo bylo považováno za ztracené až do roku 1931, kdy byla nalezena skříňka s jeho ostatky. Je patronem proti nemocem žláz. Jeho atributy jsou královská koruna, pohár a dýka.V církevním kalendáři svátek do r. 1969. Eda, Edvard, Edward
(╬) Eduard sv. 5. 1./13.10. král a vyznavač, sv. Eduard Vyznavač, * 1003 Islip u Oxfordu, otec král Ethelred II., matka Ema z Normandie, vnuk sv. Eduarda, mučedníka, poslední anglosaský král, byl velkým ctitelem sv. Jana Evangelisty, podporoval chudé, dal postavit benediktinské opatství sv. Petra, dnes Westminsterské opatství v Londýně, kde + 5. 1.1066, v r. 1161 byl kanonizován, v r. 1163 uložil canterburský arcibiskup sv. Tomáš Becket (1118-1170), jeho ostatky do katedrály opatství, svátek přeložen od r. 2007, patron Anglie a anglických králů.
(╬) Edwin sv. 12.10. mučedník, sv. Edwin, * 584 Northumberland v Anglii, + 12.10. 633 Hatfield v Anglii, anglicky král, jeho manželka křesťanka Etelburga ho dala připravit na křest, který přijal v r. 627, v bitvě s pohanským králem Pendem byl zabit.
(╬) Efrém sv. 9. 6. jáhen a učitel církve, hebr.: ephraim (efrajim) = prach, popel, syrsky: efraim = plodný, rostoucí, nesoucí ovoce, přinašeč ovoce, sv. Efrem Syrský, * 306 Nisibis, Mezopotámie (Nusaibin v Turecku), stal se učitelem, přijal jáhenské svěcení, z pokory se nedal vysvětit na kněze, stal se učitelem bohovědy (teologie), napsal mnoho teologických spisů o víře prvních křesťanů, o Božím původu Písma a o Panně Marii, skládal duchovní básně a písně, Syřané ho nazývali „harfa Ducha Svatého“. Stal se poradcem biskupů, čím větší byl jeho ohlas, tím více se stahoval do pozadí.
V r. 363 bylo jeho rodné město dobyto Peršany a přičleněno k Perské říši, odešel do Edessy (Urfy), kde zemřel, +9.6. 373 Edessa (Urfa v Turecku), bývá nazýván církevní otec, původně tak byli nazýváni církevní spisovatelé prvotní křesťanské doby, k tomuto označení se vyžadovala pevná a neporušená víra, svatost života a schválení církve k čtení jejich spisů v chrámech (např. sv. Polykarp, Jeroným), v církevním kalendáři svátek přeložen v r. 1969 z 18. 6., za učitele církve ho prohlásil 259. papež Benedikt XV. v r. 1920
(╬) Egbert sv. 2. 2. mučedníci, sv. Egbert a sv. Ebsdorfští mučedníci, * v 9. století, + 2. 2. 880 Lüneburská step v Dolním Sasku, vydali se na cestu na poutní místo, cestou byli pobiti pohanskými Normany, kteří na ně vtrhli, mezi mnoha mrtvými byli rytíři i kněží
(╬) Egbert sv. 25.11. opat, sv. Egbert z Münsterschwarzachu, * 1010 Německo, + 25.11.1076 Münsterschwarzach v Bavorsku
(♣)(╬) Egbert sv. 15. 7./24. 4. biskup, sv. Egbert, * 639 Northumbrien v Anglii, + 24. 4. 729 Rathmelsig v Irsku, benediktinský mnich, jako biskup nemohl uskutečnit misijní cesty a vyslal misionáře sv. Willibrorda a Suitberta do Fríska a Dolního Porýní, zemřel v závěru velikonoční mše na Velkou neděli ve svém kláštením kostele v Rathmelsigi
(╬) Egibert sv. 4.11. biskup, sv. Egibert z Freisingu, + 4.11.1039 Freising, Bavorsko v Německu, pocházel z hraběcí rodiny, důvěrný rádce a kancléř císaře Jindřicha II., v r. 1006 se stal biskupem, založil klášter Weihenstephan (něm.: weihen = světit, stephan = Štěpán, sv. Štěpán)
(╬) Egino sv. 15. 7. opat, sv. Egino z Augsburgu, + 1065 Augsburg v Německu, + 15. 7.1120 Pisa v Itálii, studoval v klášteře sv. Oldřicha a sv. Afry v Augsburgu, kam vstoupil jako benediktinský mnich OSB v r. 1080, v r. 1109 se stal opatem, zemřel na cestě z Říma, kde byl na poradě u 163. papeže Kalista II.
(♣) Egon 1. 9. Egid, Aegidius, Jiljí, Gilles, Giles, v českém kalendáři do r. 1989
(╬) Egwin sv. 30.12. biskup, sv. Egwin z Worcesteru, + 30.12. 717 Evesham v Anglii, benediktin OSB, stal se biskupem ve Worcesteru
(╬) Eigil sv. 15. 6. opat, sv. Eigil, + 15. 6. 822 Fulda v Hesensku, Německo, benediktin OSB
(╬) Einhard sv. 14. 3. řeholník, něm.: ein hard = jedna síla, nějaký silný, tvrdý, sv. Einhard, * 770 Maingau, + 14. 3. 840 Seligenstadt v Hesensku, autor životopisu sv. Karla I. Velikého (Vita Caroli Magnae), shromažďoval kolem sebe učence, císař Ludvík Pobožný mu daroval několik klášterů, v r. 830 založil benediktinské opatství OSB v Seligenstadtu
(╬) Einhilda sv. 28. 3. abatyše, sv. Einhilda, žila v 8. století v Niedermünsteru v Alsasku ve Francii
(♣) Eleazar 27. 9. hebr. jméno, není v českém kalendáři.
(♣) Elena 16. 3. Helena
(♣)(╬) Eleonora sv. 21. 2./ 25. 6. řeholnice, řec.: eleos nór = soucit, milosrdnost, kovový třpyt, zář, arab.: El nor = Boží světlo, jméno španělských královen, sv. Eleonora Provencalská, * 1222 Provence, Francie, + 25. 6.1291 Armesbury, Anglie. Hraběcí dcera, vdala se za krále Jindřicha III. Anglického a stala se královnou Anglie. Při povstání v r. 1261 byl král zajat a královna ho osvobodila.
Když král v r. 1272 zemřel, stala se regentkou za syna Eduarda I., který byl na křížové výpravě. Po jeho návratu domů a nástupu na trůn odešla do kláštera benediktinek OSB.
(╬) Eleutherius sv. 18. 4. papež a mučedník, sv. Eleuthérios, epirský Řek, zvolen 13. papežem v r. 175, za jeho pontifikátu prožívala církev klidné období, ale pro své úsilí a námahu o šíření víry má titul mučedníka, +189, v církevním kalendáři svátek do r. 1969
(╬) Eleutherius sv. 26. 5. biskup a mučedník, žil ve 2. století za císaře Hadriána, vysvěcen od papeže Anacleta a byl poslán jako biskup do Illyrie (Dalmácie), jeho matka Antia šla s ním, ale byli zajati, v cirku předhozeni dravým zvířatům a nakonec byli popraveni mečem, v církevním kalendáři svátek do r. 1969
(╬) Eleutherius sv. 9.10. mučedník, při pronásledování umučen společně se sv. Rustikem a sv. Divišem, sťat mečem, + 9.10. 286, na Montmartru v Paříži (montis = hora, martyr = mučedník, hora mučedníků, na vrcholu byl ke konci 18. století postaven kostel Sacré-Coeur = Svatý Kříž, na odčinění hříchů Komuny-revoluce)
(╬) Elfrída sv. 20. 5. vyznavačka, sv. Elfrída, z Anglie, královna, * 730 Birmingham v Anglii, + 795 Anglie, Elfrieda
(╬) Eligius sv. 1.12. biskup, sv. Eligius, * 588 Limoges ve Francii, + 1.12. 659 Noyon, Francie, vynikající zlatník a mincmistr krále Chlotara II. a jeho nástupce Dagoberta, byl také jejich důvěrným rádcem, jako bohatý šlechtic zakládal kláštery, kostely a nemocnice, vykupoval otroky, po smrti krále Dagoberta v r. 638 odešel v 50 letech a byl vysvěcen na kněze, v r. 641 se stal biskupem, dalších dvacet let se věnoval misiím ve Flandrech (Belgie)
(╬) Ellinger sv. 13. 5. opat, sv. Ellinger z Tegernsee, + 13. 5.1056 Tegernsee v Bavorsku, v r. 1017 se stal opatem, za něho dosáhl klášter velkých úspěchů v oblasti vědy a umění,, v r. 1026 odstoupil z úřadu a žil v ústraní, za šest let ho biskup opět uvedl do úřadu, jeho nástupce biskup Nizzo z Freisingu ho za 10 let sesadil bez udání důvodu, a poslal do kláštera Niederaltaich (Dolní Altaich).
2 roky před smrtí se mohl vrátit do svého kláštera, ale bez úřadu a hodnosti, v r. 1218 byly jeho ostatky přeneseny z klášterního hřbitova do kostela sv. Víta a pohřbeny v hlavním oltáři, Elinger, Elingr
(ש) Eliáš (sv.) 20. 7. prorok, hebr.: Elí jáhu = Bůh je můj Pán – Hospodin je můj Bůh. Biblický prorok Eliáš žil ve Starém Zákoně v 9. století před Kristem. O jeho životě je zápis v 1. knize Královské v 17 – 19. kapitole. Bojoval proti pohanské víře a 450 pohanským Baalovým kněžím na hoře Karmelu (Boží zahrada).
V 2. Kr. 2. je příběh, jak jednoho dne šel se svým učedníkem Elíšou. Najednou se objevil ohnivý vůz tažený ohnivými koňmi, prorok nasedl a byl vzat do nebe. Patron letectví a karmelitánů. V pravoslavném kalendáři 20. 7. (2. 8). Ilja, Iljana
(♣)(╬) Eliáš z Číny sv. 20. 7. mučedník, sv. Eliáš a 2418 mučedníků v Číně, umučených v letech 1820 – 1904. V církevním kalendáři svátek od r. 1969, Ilja, Iljana
(ש) Eliseus sv. 14. 6. prorok, hebr.: Elí šá = Bůh, Hospodin je moje spása, biblický prorok Eliseus žil ve Starém Zákoně v 9. století před Kristem, otec Safat byl bohatý statkář, do prorocké služby ho zavolal prorok Eliáš, který šel kolem pole, kde on oral s dvanácti spřeženími volů.
O jeho životě je zápis v 1. knize Královské v 19. kapitole a v 2. knize Královské, 4., 5., 6., 8., 13. kapitola, kde je příběh, jak jednoho dne šel se svým učitelem Eliášem, objevil se ohnivý vůz tažený ohnivými koňmi, prorok Eliáš nasedl a byl vzat do nebe, zdědil plášť svého učitele, byl prorokem kazatelem a ohlašovatelem Boží vůle, nenapsla a nezanechal žádné prorocké spisy, + 790 př. Kr.
(♣) Eliška 5.10., hebr.: Elí – šebath = Bohu zasvěcená, můj Bůh je přísaha, Bůh splní to, co slíbí (sv. Alžběta, matka sv. Jana Křtitele, 5.11.).
S tímto jménem je známých několik českých královen:
Eliška Přemyslovna, * 20.1.1292, + 28.9.1330, manželka Jana Lucemburského, matka Karla IV., pohřbena na Zbraslavi 1./5.10.1330. Eliška (Alžběta) Rejčka, manželka krále Václava II., * 1.9.1286, + 19.10.1335, Eliška (Alžběta) Pomořanská, * 1347, + 14.2.1393, čtvrtá manželka Karla IV. Vyznačovala se velkou silou.
Babeta, Bety, Eliška, Elisabeta, Elsa, Ela, Ilsa, Isabela, Líza, maď.: Erzsébet (Eržebet), Eržika, Elis, Elisabeth, Alžběta
(╬) Elko sv. 22. 3. opat a mučedník, sv. Elko z Lidlomu (Liaukaman), + 1332 Lidlom, Frísko, zavražděn nespokojenými mnichy premonstráty OPraem., protože požadoval dodržování řádových pravidel, Eelko, Elmar
(♣) Elmar 29. 5.
(╬) Elred sv. 12. 1. v českém církevním kalendáři od r. 2007.
(♣) Elsa 19.11 Alžběta, Eliška.
(♣)(╬) Elvíra sv. 21.11./16. 7. abatyše, sv. Elvíra z Öhrenu, žila v 11. století v Trevíru, není v českém kalendáři.
(♣)(╬) Ema sv. 8. 4./19. 4. vyznavačka, germ.: erm = všeobsáhlost, všeobjímající, sv. Emma, německá hraběnka v Brémách, zakladatelka špitálů, + 1040, v církevním kalendáři svátek od r. 1969 do r. 2006, u nás je známá kněžna Emma, manželka knížete Boleslava II. Pobožného, + 1006 (s latinským nápisem na náhrobku: „Krásný drahokam /gemma/, zde leží v prachu Ema /Hemma/), další známá byla operní pěvkyně Ema Destinnová, + 28. 1.1930, Erma, Erna, Ermgart, Hermegilda, Ermintruda, Irma, Gemma
(╬) Ema z Gurku sv. 27. 6. řeholnice, sv. Ema z Gurku a sv. Vilém ze Sann, * 980 Korutany, + 29. 6.1045 Gurk v Rakousku, příbuzná císaře Jindřicha II., po smrti manžela Viléma hraběte ze Sann v r. 1015 a po zavraždění syna najatými zločinci v r. 1036, vstoupila do kláštera, který sama založila, 260. papež Pius XI. je oba svatořečil v r. 1938 a tím ukončil proces zahájený v r. 1466, sv. Vilém + 1015, podle legendy zemřel na cestě ze Svaté země v Gräbernu v Korutanech
(╬) Ema sv. 31. 1. vyznavačka, sv. Ema (Hemma), * 808, + 31. 1. 876 Řezno, manželka krále Ludvíka Němce a královna, matka 7 dětí, velká dobroditelka chudých, pohřbena v kostela sv. Jimrama (Emerama) v Řezně
(♣)(╬) Emanuel sv. 26. 3./ 26. 3. mučedník, hebr.: Im – man – nú – El = s námi je Bůh, jméno souvisí s narozením Ježíše Krista (Bůh je s námi), svátek byl v občanském kalendáři v r. 1949 přeložen z 25.12. (Narození Páně, Hod Boží vánoční) na 26. 3. den po Zvěstování Páně (25. 3.). Sv. Emanuel, byl umučen společně se třemi přáteli, + 300 v Anatolii (Turecko), nejvíce je ctěn v Sýrii.
(╬) Emanuel d´Alson ct. 21.11. řeholník, ct. Emanuel d´Alson, * 30. 8.1810 Vigano ve Francii, + 21.11.1880 Nimes ve Francii, byl farářem v Nimes, snažil se o vrácení Ruska do katolické církve, v r. 1845 založil řád augustiniánů od Nanebevzetí Panny Marie, asumpcionistů AA, který má za úkol šíření víry a sjednocení schizmatických církví, schválení řádu bylo v r. 1923
(╬) Emanuel bl. 26. 3. mučedník, bl. Emanuel Canoura Arnau, * 10. 3.1889 Santa Cecilia de valle de Oro, v 15 letech vstopil do řádu passionistů, v r. 1904 přijal jméno Inocenc od Neposkvrněné, vysvěcen na kněze v r. 1913, 4.10.1934 šel do Turonu, kde měl zpovídat školáky, byl zatčen revolučními gardami a mučen, zastřelen na hřbitově v Turonu, + 9.10.1934, blahořečen 265. papežem Janem Pavlem II. 24. 4.1990 společně s 11 mučedníky
(╬) Emanuel bl. 26. 3. mučedník, bl. Emanuel Barbal Cosan, * 2. 1.1898 Envina, pocházel z rolnické rodiny, pro hluchotu nemohl vystudovat na kněze, ale vstoupil do řádu piaristů (školských bratří), pracoval jako zahradník, když komunisti likvidovali řády, ukrýval se v soukromém domě, 5.12.1936 byl prozrazen, zatčen a odsouzen k smrti zastřelením, + 18. 1.1937, blahořečen 265. papežem Janem Pavlem II. 24. 4.1990 společně s 11 mučedníky
(╬) Emanuel z Cremony sv. 1.10. biskup, sv. Emanuel z Cremony, + 1.10.1298 Cremona v Itálii
(╬) Emelie sv. 30. 5. vyznavačka, sv. Emelie a sv. Basil Starší, * 300 Kappadokie, + 372 Kappadokie v Turecku, rodiče sv. Basila Velikého Mladšího, sv. Řehoře z Nyssy, sv. Petra ze Sebasty a sv. Makriny, která, po otcově smrti, odešla s matkou do kláštera.
(╬) Emerám sv. 22. 9. biskup a mučedník, * 600 v Poitiers (Poatie) ve Francii, + 22. 9. 652 Kleinhelfendorf v Německu, vysvěcen na kněze, později na biskupa misionáře, v r. 649 přišel do Bavorska, usídlil se v Řezně (Regensburg), ze tři roky pokřtil mnoho pohanů a získal si jejich úctu, když odjížděl z Řezna do Říma, podat zprávu o své misijní činnosti, byl dostižen Lambertem, synem bavorského vévody, který se od své sestry Uty dověděl, že Emerám je otcem jejího dítěte, poručil vojákům přivázat biskupa do stodoly na žebřík a mučit (usekli mu ruce a nohy, vyrvali jazyk, vypíchali oči), na následky mučení zemřel.
Uta se přiznala, že si vše vymyslela, aby chránila syna místního soudce, který byl skutečným otcem jejího dítěte a myslela si, že biskup je dost daleko, vévoda vypověděl Utu i Lamberta ze země, soudcův syn uprchl sám, vévoda uspořádal biskupovi slavnostní pohřeb, pohřben v řezenském klášterním kostele sv. Jiří, klášter byl zrušen v r. 1812, jeho hrob byl nalezen při vykopávkách v r. 1894, Jimram, Emeram, Emram
(╬) Emerenciána sv. 23. 1. mučednice, lat.: emereor = zasloužit si něco, získat, sv. Emerenciána byla přítelkyně sv. Anežky Římské (její zásluhou se připravovala ke křtu), dva dny po Anežčině smrti se modlila u jejího hrobu a byla ukamenována (přijala tak zvaný křest krve) 23. 1. 304 ve věku 13 let.
(♣)(╬) Emerich sv. 5.11./ 5.11. vyznavač, viz sv. Imrich Uherský, * 1003 Stoliční Bělehrad (Székesfehérvár), Maďarsko, + 2. 9.1031 Uhry (Maďarsko), syn krále sv. Štěpána I. Uherského (16. 8.), maďarsky: Imrich, Emeric, Emerik, Erasim, Erazim, Erazím, Erasmus
(♣) Emil sv. 22. 5./28. 5. mučedník, lat.: aemilio = soutěžící, horlivý, snaživý, pracovitý, sv. Emil, mučedník na Sardinii, + 3. století, v církevním kalendáři svátek od r. 1969, zrušen 2006.
(╬) Emilián sv. 11. 9. biskup, sv. Emilián z Vercelli, narodil se ve Španělsku, žil jako poustevník, stal se biskupem ve Vercelli, pomáhal chudým, vysvětloval křesťanskou věrouku a byl velmi zbožný, + 11. 9. 510, v církevním kalendáři svátek do r. 2006 jako sv. Emil
(╬) Emilián sv. 18. 7. mučedník, lat.: aemilian = patří Emiliům, služebník rodu Aemiliů, otrok u pohanského šlechtice v dnešním Bulharsku, v pohanském chrámu rozbil modly, ale nikdo ho neviděl, místo něho byl zajat jeden rolník, když se to dověděl, přiznal se k činu, byl zbičován a upálen, + 18. 7. 362, v církevním kalendáři svátek od r. 1969
(╬) Emilián de la Cogolla sv. 12.11. opat, sv. Emilián de la Cogolla, * 474 Verdejo, + 12.11. 574 u Verdeja ve Španělsku, od r. 494 – 534 žil 40 let jako poustevník, později několik let jako opat, další roky působil jako farář, který byl znám svými zázraky, ve slovanských zemích je znám pod zkomoleným jménem Milan Kukulat
(♣)(╬) Emílie ct. 24.11./ 21. 3. řeholnice, ct. Emilie Scheiderová, * 6. 9.1820 Haaren v Německu, + 21. 3.1859 v Düsseldorf, křestním jménem Julie, pracovala jako vychovatelka, v r. 1845 vstoupila do řádu Dcer Svatého Kříže, kde se stala v r. 1852 představenou, měla mystická vidění, byla pohřbena v nemocnici sv. Terezie v Düsseldorfu, její hrob je neustále navštěvován, Emil, Emilian, Emiliána
(╬) Emílie bl. 3. 5. řeholnice , bl. Emílie Bicchieriová, * 1238 Vercelli, + 3. 5.1314 Vercelli, Itálie, v 18 letech vstoupila do kláštera dominikánek, v r. 1255 zakoupila starý klášter kam uvedla sestry, blahořečena v r. 1769
(╬) Emilie de Vialar sv. 24. 8. řeholnice, sv. Emilie de Vialar, * 12. 9.1797 Gailac ve Francii, + 24. 8. Marseille, v r. 1834 založila řád sv. Josefa od Zjevení, který pečoval o nemocné, 261. papež ct. Pius XII. ji blahořečil v r. 1939 a svatořečil ji 24. 6.1951
(╬) Engelbert sv. 10. 4. opat, něm.: engel beracht = andělská sláva, ozářený, vznešený, sv. Engelbert z Admontu, * 1250 Štýrsko, + 10. 4. (12. 5.)1331 Admont v Rakousku, benediktin OSB
(╬) Engelbert Kolland bl. 10. 7. řeholník a mučedník, bl. Engelbert Kolland, * 21. 9.1827 Ramsau v Rakousku, + 10. 7.1860 Damašek v Sýrii, v r. 1847 vstoupil do řádu františkánů OFM, působil ve Svaté zemi ve farnostech Arabů a Arménů, po příjezdu do Damašku byl přepaden muslimskými Drúzy a s dalšími sedmi řeholníky zabit, blahořečil ho 260. papež Pius XI. 10.10.1926
(╬) Engelbert z Kolína sv. 7.11. arcibikup a mučedník, sv. Engelbert z Kolína, * 1185 Kolín n. R. v Německu, + 7.11.1225 Gevelsberg v Německu, ve 31 letech v r. 1216 se stal arcibiskupem v Kolíně, císař Bedřich II. ho jmenoval poručníkem svého syna Jindřicha, kterého arcibiskup korunoval v Cáchách v . 1222 za krále, podporoval duchovní a hospodářský život, stal se ochráncem chudých a nemocných, energicky postupoval proti zásahům šlechty vůči chudákům, jeho bratranec se svým synem ho přepadli a zavraždili na vizitační cestě po diecézi, pohřben v kolínském dómu
(╬) Engelhard sv. 12. 3. řeholník, germ.: engel hard = andělská síla, sv. Engelhard, * v Itálii, + 1230 Oxford, současník sv. Františka z Assisi, který ho poslal na misie do Anglie, tam založil klášter Menších bratří františkánů OFM.
(╬) Englmar sv. 14. 1. poustevník a mučedník, germ.: Engel = anděl, lat.: martyr = mučedník, andělský mučedník, sv. Englmar, * 11. století v Německu, + 14. 1.1100 v Bavorském lese u Pasova (dnes St. Englmar), obyvatelé mu prokazovali velkou úctu, která vzbudila závist jeho spolupoustevníka, ten mu 14. 1. rozsekl hlavu sekerou a zahrabal tělo do hlubokého sněhu, na jaře, když sníh roztál, bylo tělo objeveno, podle legendy z těla vycházelo zářivé světlo.
(╬) Englmar ct. 2. 3. kněz a mučedník, ct. Engelmar Unzeitig, křestním jménem Hubert, * 1. 3.1911 Greifendorf u Svitav (Chytavá ves, Český Lačnov, ČR), + 2. 3.1945 Dachau, v 17 letech odešel k misionářům do Reimlingenu u Augsburgu, studoval teologii a filosofii ve Würzburgu, v r. 1939 vysvěcen na kněze, na jeho prvním místě ve Zvonkové na Šumavě ho zatklo gestapo (německá tajná policie), protože prohlašoval, že je potřeba poslouchat víc Boha než lidi.
Byl zatčen 20. 2.1945 a odvezen do koncentračního tábora v Dachau, kde ošetřoval nakažené tyfem, nemocným uděloval svátosti a dával vězňům ze svého jídla, nakazil se tyfem a zemřel několik dní před osvobozením tábora, urna s jeho popelem je v kostele ve Würzburgu.
(╬) Engelmund sv. 21. 6. opat, germ.: Engel mund = andělská ústa, sv. Engelmund, * Anglie, + v 8. století ve Velsenu v Holandsku, žil v klášteře benediktinů OSB.
(╬) Engelram sv. 9. 9. biskup, sv. Engelram, žil v 8. století v Metzu ve Francii, o jeho životě se dochovalo málo zpráv.
(╬) Enkerbelt sv. 24.12. řeholník, sv. Enkerbelt, * 1080 Worms, Německo, + 24.12.1132 Frankenthal v Německu, po zaopatření dětí a dohodě s manželkou Richlindou založili mužský a ženský klášter augustiniánů, kde se stali oba dva představenými.
(╬) Enneco sv. 1. 6. poustevník, sv. Enneco z Oňa, + 1. 6.1057 v Oně ve Španělsku, v r. 1163 svatořečen.
(╬) Eoban sv. 5. 6. biskup a mučedník, sv. Eoban, pocházel z Anglie, + 5. 6. 754 Dokkum v Holandsku, přítel a společník sv. Bonifáce a sv. Adalara (5. 6.), pohřben v biskupském dómu (katedrále) v Erfurtu
(╬) Epafrodit sv. 22. 3. biskup, pomocník sv. apoštola Pavla, který se o něm zmiňuje v listě Filipanům (Flp 2, 25-30): „ Za nutné jsem však uznal poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, kterého jste vyslali, aby mi posloužil v tom, co jsem potřeboval. Přijměte ho tedy v Pánu s radostí a važte si ho, protože byl na smrt nemocen, ale Bůh ho zachránil a on nasadil život pro dílo Kristovo.“ Pavel ho posílá nejdříve k nim, aby měli radost. Byl 1. biskupem ve Filipech v Makedonii. Podle tradice byl jedním ze 72 učedníků, které poslal Kristus po dvou do každého místa, kam chtěl sám jít.
(╬) Epifan 21. 1. biskup, řec.: epifanie = zjevení (Páně), sv. Epifanius Kyperský z Konstancie, od r. 367 metropolita v Konstantinopoli. Nnapsal životopis sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie. +403.
(╬) Epifan 21. 1. biskup, sv. Epifan z Pavie, biskup, * 438 Pavie, + 21. 1. 496 Pavie, jako dítě se stal lektorem, v r. 466 se stal nástupcem biskupa Kryšpína, patřil k nejvýznamnějším biskupům své doby, byl nazýván světlem a otcem biskupů, proslavil se mírovým jednáním s barbary a přičinil se o propuštění 6.000 zajatců, v r. 962 byly jeho ostatky přeneseny do katedrály Panny Marie v Hildesheimu
(╬) Epimach sv. 10. 5. mučedník, sv. Epimachus pocházel z Alexandrie, byl umučen se sv. Gordiánem v nehašeném vápně r. 304, pohřben v římském kostele sv. Epimacha a Gordiána na Via Latina (Latinská cesta), jejich ostatky darovala v r. 770 sv. císařovna Hildegarda (30. 4.), manželka sv. Karla Velikého, klášteru v Kemptenu v Allgaü, v církevním kalendáři svátek do r.1969.
(╬) Erasmus sv. 2. 6. biskup a mučedník, sv. Erasmus, * 3. století v syrské Antiochii, kde se stal biskupem. Podle legendy byl poléván tekutým olovem a pryskyřicí, ale nic se mu nestalo a uzdravil se. Umučen namotáním střev na naviják, + 2. 6. 301/3 Formia v Itálii, podle některých pisatelů byl biskupem ve Formii, kde zemřel stářím na začátku 4. století klidnou smrtí.
Patří ke 14 sv. Pomocníkům, patron soustružníků, tkalců, námořníků, proti nakažlivým nemocem, bolestem břicha, protože existuje málo zpráv o jeho životě, byl jeho svátek zrušen, v církevním kalendáři svátek do r. 1969, Erasim, Erazim, Erazím, Imrich, Emerik, Emeric, Emerich, Elmo.
(╬) Erbin sv. 29. 5. vyznavač, sv. Erbin, * 410 Anglie, + 480 Cornwall, anglický král.
(╬) Erembert sv. 14. 5. biskup, sv. Erembert z Toulouse, * 610 Le Pecq ve Francii, + 14. 5. 671 Fontenella, jeho ostatky byly přeneseny 30. 4. 704 do basiliky ve Fontenelle, odkud se ztratily
(╬) Erenfried sv. 21. 5. vyznavač, sv. Erenfried, * 995 Lotrinsko, Francie, + 21. 5.1035 Saafeld v Německu, v r. 1024 založil s manželkou Matyldou, dcerou císaře Oty II., klášter Brauweiler o Kolína, kde byli oba pohřbeni.
(╬) Erentruda sv. 30. 6. abatyše, sv. Erentruda za Salcburgu, + 30. 6. 718 Salcburg, neteř arcibiskupa sv. Ruperta ze Salcburku (27. 3.), založil klášter sv. Petra a ženský klášter v Nonnbergu, kde se stala první abatyší.
(╬) Erhard sv. 8. 1. biskup, sv. Erhard z Řezna, * 7. století Francie, + Francie, podle legendy jako řezenský biskup uzdravil slepou Odilii, patron obuvníků, kovářů, pekařů, proti moru, druhý patron Řezna. Eberhard, Erhart, Gerhard.
(╬) Erich sv. 10. 8. král a mučedník, sv. Erich Dánský Plovpenning, *1216 Dánsko, + 10. 8.1250 Šlevicko v Německu, od r. 1241 dánský král, vyhlásil daň na křížovou výpravu musel každý, kdo měl pluh (plov) zaplatit jeden fenik (penning), podle této daně za pluh dostal přezdívku, pro spory s jeho bratry k tomu však nedošlo, při návštěvě svého bratra Abela v Německu byl zavražděn.
(♣)(╬) Erik sv. 26.10./10. 7. král a mučedník, švéd.: eyrekr = mocný ctihodný vládce, sv. Erich IX. Jedvarson (Erik Švédský), švédský král 1150 – 1160, zasloužil se o křesťanství u Finů, na byl známý jako obránce utlačovaných, na příkaz dánského prince Magna, který chtěl švédskou korunu, byl zákeřně zavražděn při bohoslužbě, + 18. 5.1160 v Uppsale, k nám se jméno dostalo za Třicetileté války, v severských zemích se slaví společný svátek 10. 7. sv. Ericha Švédského (26.10.), sv. Knuta Dánského (19. 1.) a sv. Olafa Norského (29. 7.), hlavní patron Švédska, Erich, Evarist, Karel.
(♣) Erika 2. 4. Erik, Erich
(╬) Erkonwald sv. 30. 4. biskup, sv. Erkonwald, + 30. 4. 693 Londýn, původně z Německa, došel jako misionář do Anglie, kde působil.
(╬) Ermelinda sv. 29.10. poustevnice, sv. Ermelinda, * 510 Lovenjoel v Belgii, +590 Meldaert v Belgii, dcera ze šlechtické rodiny, když se měla vdávat, uprchla do lesa a stala se poustevnicí, nad jejím hrobem dal později Pipin Starší postavit klášter, Irmlinga, Hermelinda
(╬) Ermenfrid sv. 25. 9. opat, sv. Ermenfrid z Cusance, * 600, + 25. 9. 670 Cusance ve Francii, Hermenfried
(╬) Ermin sv. 25. 4. biskup, sv. Ermin z Lobbes, + 25. 4. 737 Lobbes v Belgii, Erwin, Ervin, Ervín.
(╬) Erminold sv. 6. 1. opat, sv. Erminold, * 1035, + 6. 1.1121 Prüfening u Řezna v Bavorsku, v r. 1106 byl pověřen špýrským biskupem Gebhardem k reformě benediktinského opatství OSB Lorsch, v r. 1114 se stal převorem, od r. 1117 opatem ve Prüfeningu, byl laskavý a zbožný, měl mravní zásady, které neporušoval, to vyvolalo odpor jednoho z mnichů, ten ho udeřil tak silně, že opat po několika dnech zemřel.
(♣) Erna 30. 1. v občanském kalendáři do r. 1989
(♣)(╬) Ernest sv. 30. 3./ 7.10. opat a mučedník, sv. Ernest z Neresheimu, + 7.10.1148 Mekka, Saudská Arábie, pocházel z Německa, byl benediktinem v klášteře v Neresheimu, během křížové výpravy byl zajat Saracény a v Mekce umučen, podle životopisu byl mučen navijákem a rumpálem, kterým mu trhaly vnitřnosti, Ernst, Arnošt
(♣) Ervín 21. 4./26.10. něm.: her win = přítel vojenské cti, čestný, Erwin, Ervína
(╬) Eskil sv. 12. 6. biskup a mučedník, sv. Eskil, * 1020 Anglie, + 1080 Strängnäs ve Švédsku, odešel na misie mezi pohany, kteří ho ukamenovali
(╬) Eskil z Lundu sv. 6. 9. arcibiskup, sv. Eskil z Lundu, * 1100 Lund ve Švédsku, + 6. 9.1181 Clairvaux ve Francii, studoval v Hildesheimu, byl biskupem v Roskilde v Dánsku, v r. 1156 se stal arcibiskupem primasem švédským a papežským legátem, ve sporu císaře s papežem stál na straně církve a byl na 6 let vypovězen do Francie, tam v r. 1177 rezignoval na svůj úřad a vstoupil do kláštera cisterciáků v Clairvaux, který založil jeho přítel sv. Bernard (20. 8.)
(╬) Esso z Beinwilu sv. 27.12. opat, sv. Esso z Beinwilu, + 27.12.1133 Beinwil, Švýcarsko.
(♣) Ester (a) 19.12. královna, persky: Astarta, Aštarta = hvězda, známá je starozákonní manželka krále Xerxose I. (v Bibli jmenován Assuer), perská královna Ester v letech 465 – 458 př.Kr., zachránkyně Židů od vyhlazení, které připravoval královský dvořan Aman, Hvězdoslav, Hvězdoslava, Asterius, Astra, Asterie, Stela, Stella
(♣) Etela 22. 2.
(╬) Etelburga sv. 11.10. abatyše, sv. Etelburga z Barkingu, * 600 v Anglii, + 670 Barking v Anglii.
(╬) Etelburga sv. 7. 7. abatyše, sv. Etelburga, * 7. století v Essexu v Anglii, + 645 Faremoutiers ve Francii, dcera královny Anny, měla dvě sestry sv. Eteldredu (23. 6.), sv. Sessburgu (6. 7.) a bratra sv. Witburga, měla velkou úctu k Ježíšovu utrpení, Edelburga
(╬) Ethelbert sv. 24. 2. vyznavač, sv. Ethelbert, + 616 v Kentu v Anglii, král v Anglii, ke křesťanství ho přivedla jeho manželka Berta, vnučka krále Choldvíka (Ludvíka), v r. 596 požádal 64. papeže Řehoře I. Velikého o vyslání misionářů (27. 5.), v r. 601 byl pokřtěn.
(╬) Eteldreda sv. 23. 6. abatyše, sv. Eteldreda, * 635 Exning v Anglii, + 23. 6. 679 Ely v Anglii, dcera královny Anny, vdala se za skotského knížete a po jeho smrti odešla na ostrov Ely v Essexu, ve svých 25 letech se z diplomatických důvodů, musela vdát za 15 letého Egfitha, krále Northumbrie, po 12 letech ji propustil, znovu se oženil, ona se stala benediktinskou řeholnicí OSB v klášteře Coldingham, v r. 673 odešla na Ely, kde založila dva kláštery a stala se abatyší, měla dvě sestry sv. Etelburgu (7. 7.), sv. Sessburgu (6. 7.) a bratra sv. Witburga, něm.: Edeltraud.
(╬) Etto sv. 10. 7. biskup, sv. Etto, * 600 Irsko, + 670 Belgie, pocházel z Irska a vydal se na misie do dnešní Belgie, působil jako misionář, později byl vysvěcen an biskupa
(╬) Eudoxie sv. 1. 3. kajícnice a mučednice, řec.: eu doxa = dobrá sláva, chvála, doxologie (slovo) = sláva, Trojiční chvalozpěv, chvála Nejsvětější Trojice. Sv. Eudoxie žila ve 2. století v Samarii (Samaří). Ve svém domě provozovala nevěstinec, až do dne, kdy otevřeným oknem uslyšela zpěv náboženských písní mnicha Germana. Druhého dne ho požádala, aby jí vysvětlil svou víru. Dala se na pokání a přijala křest. Rozdala majetek a vstoupila mezi kajícnice. Při pronásledování ji udali její bývalí návštěvníci a byla popravena. Dobroslava, Eudoxie, Eurosie, Orosie. V církevním kalendáři svátek do r. 1969.
(╬) Eufemie sv. 18. 6. abatyše, řec.: eu = dobře, výborně, lat.: femina = žena, dobrá žena, sv. Eufemie z Altomünsteru, + 1180 Altomünster v Bavorsku, sestra sv. Mechtildy z Diessenu.
(╬) Eufémie sv. 16. 9. mučednice, její svátek přešel na Západ z Chalcedonu, kde se v r. 451 konal církevní koncil, v chrámu sv. Eufémie, která je v tomto kostele pohřbena, v církevním kalendáři svátek do r. 1969.
(╬) Eufrasie sv. 13. 3. řeholnice, * 400, dcera matky sv. Eufrasie st., která se po smrti manžela Antigona přestěhovala do Egypta a podporovala řeholnice, její dcera v jednom klášteře zůstala, + 430, v církevním kalendáři svátek do r. 1969.
(╬) Eufrosyna sv. 1. 1. řeholnice, sv. Eufrosyna Alexandrijská, * 415 Alexandrie, + 470 Alexandrie, aby si uchránila panenství, žila v mužském klášteře pod jménem Smaragd, před smrtí prozradila své tajemství
(╬) Eucharius z Trevíru sv. 9.12. biskup, řec.: eu charis = dobrý vděk, dobré poděkování, Eucharistie = díkůvzdání Bohu (sv. přijímání), sv. Eucharius z Trevíru, žil ve 2. století v Trevíru, podle legendy byl žákem sv. apoštola Petra, stal se 1. biskupem Trevíru, nad jeho hrobem byla ve 4. století postavena kaple, Eucher, Eucherius
(╬) Eucher sv. 16.11. biskup, řec.: eu charis = dobrý vděk, dobré poděkování, Eucharistie = díkůvzdání Bohu (sv. přijímání), sv. Eucher z Lyonu, + 450 Lyon ve Francii, Euchar, Eucharius, Eucherius
(╬) Eucherius sv. 20. 2. biskup, řec.: eu charis = dobrý vděk, dobré poděkování, Eucharistie = díkůvzdání Bohu (sv. přijímání), sv. Eucherius z Orléans, * 694 Orléans, + 20. 2. 738 St-Trond, Belgie, po dokončení studia odešel do kláštera benediktinů OSB, zvěst o jeho učenosti se brzy šířila i mimo klášter, po smrti diecézního biskupa mu byl svěřen tento úřad, byl z toho zděšený, protože mu bylo pouhých 25 let, když se v r. 719 stal biskupem v Orléansu.
Před nástupem do úřadu řekl: „Jak snadno bych, omámen rozkoší světa, ztratit korunu spásy, kterou jsem si chtěl zajistit.“, jeho mládí v úřadu biskupa vyvolalo závist a nelibost na královském dvoře Karla Martella, kde ho dvořané pomlouvali a Martell chtěl zabrat diecézní majetek, biskup se proti tomu postavil a byl vypovězen v r. 732 do Kolína n.R., tam požíval úctu lidí, ale za to byl poslán do vyhnanství v klášteře sv. Tronda (St.Truijen) v Belgii, kde po šesti letech zemřel ve věku 44 let, Eucharius, Eucher
(╬) Eulálie sv. 10.12. mučednice, a Julie. Řec.: eu lális = dobře mluvící. Sv. Eulálie z Méridy. * 292 Mérida, + 10.12. 304 Mérida ve Španělsku. Za císaře Dilokleciána byla ve věku 12 let mučena se sv. Julií. Byly bity železnými háky a nakonec upáleny. Na místě jejich smrti je kaple zvaná „horno = pec sv. Eulálie“. V církevním kalendáři svátek v r. 1969 přeložen z 12. 2.
(╬) Eulogius 11. 3. biskup a mučedník, řec.: eu logos = dobré slovo, sv. Eulogius z Cordoby ve Španělsku, + 859, v té době bylo Španělsko v okupaci muslimů, byl zatčen a uvězněn, v žaláři psal listy, kterými povzbuzoval křesťany, po propuštění sepsal listinu křivd, kterých se dopouštěli mohamedáni na křesťanech, biskupská synoda doporučila křesťanům, aby nedráždili muslimy a islámskou vládu požádala, aby zastavila pronásledování, poskytl útočiště pokřtěné muslimce, byl udán a popraven mečem
(╬) Euplus 12. 8. jáhen a mučedník, * Katánii na Sicílii, zajat při bohoslužbě při čtení evangelia, byl za to popraven, +304, v církevním kalendáři svátek do r. 2006.
(╬) Eurosie sv. 25. 6. mučednice, sv. Eurosie z Jaky, + 714 Jaka ve Španělsku
(╬) Eusebius sv. 2. 8. biskup a mučedník, řec.: eu sébés = dobrá úcta k Bohu, zbožný, sv. Eusebius z Vercelli, * 283 Sardinie, + 1. 8. 371 Vercelli, s rodiči se přestěhoval do Říma, kde se vzdělával, stal se bohoslužebným lektorem v Římě, 16.12. 345 byl vysvěcen na 1. biskupa ve Vercelli v Piemontu, hájil víru a nicejské krédo proti ariánům, byl za to od nich týrán a v r. 355 poslán císařem Konstantiem II. do vyhnanství ve Skythopoli v Palestině, potom do Kappadocie a do Egypta.
Za císaře Juliána Apostaty se po 8 letech vrátil a zavedl společenství kněží při bohoslužbě (vita communis), tím se inspiroval o 40 let později sv. Augustýn při založení řádu kanovníků), dochovaly se dopisy adresované císaři, kněžím a jejich farníkům, popuzení ariáni ho ukamenovali, podle jiné legendy je ctěn jako mučedník, protože od ariánů trpěl velké příkoří, v církevním kalendáři svátek přeložen v r. 1969 ze 16.12.
(╬) Eusebius sv. 17. 8. papež a mučedník, sv. Eusebius, + 17. 8. 310 Řím, kněz řeckého původu Eusebiós, v r. 309 zvolen 31. papežem
(╬) Eusebius Římský sv. 14. 8. kněz a mučedník, sv. Eusebius Římský, +14. 8. 350 Řím, na pozemcích svého domu postavil kostel, za ariánského císaře Konstantina II. byl ve svém domě odsouzen k domácímu vězení, nesměl vycházet ven, ani do kostela, protože hájil katolickou víru byl po sedmi měsících zavražděn na příkaz ariánského císaře Konstantina II., pohřben ve svém kostele církevním kalendáři svátek do r. 1969
(╬) Eusebius z Milána sv. 12. 8. biskup, sv. Eusebius z Milána, * 400, + 12. 8. 462 Milán
(╬) Eusebius sv. 31. 1. poustevník, sv. Eusebius, * 9. století v Irsku, + 31.1. 884 Vorarlberg v Rakousku, přišel do kláštera St.-Gallen, později s dovolením opata odešel a žil jako poustevník velice skromným způsobem
(╬) Eustach sv. 20. 9. mučedník, lat.: eu statio = dobré zastavení, dobrý postoj, sv. Eustachius, římský velitel, původním jménem Placidus, + 20. 9. 118 (120) Řím. Podle některých legend nejdříve pronásledoval křesťany. V několika bitvách proti Dákům se proslavil statečností a hrdinstvím. Velmi rád lovil. Jednoho dne uviděl stádo jelenů, nejsilnější jelen se odloučil od stáda a prchal do lesa. Placidus spatřil mezi parohy jelena zářící kříž, z kterého k němu promluvil hlas, aby se dal pokřtít. To ho přesvědčilo, aby uvěřil v Krista, dal se pokřtít s celou svou rodinou.
Podle toho, že to pro něho bylo dobré zastavení (eu statio) si dal své nové jméno. Druhý den po křtu opět slyšel hlas, který mu řekl, že bude podroben těžkým zkouškám a když vytrvá dostane věčnou odměnu. Různými okolnostmi ztratila rodina majetek a odešla do Egypta. Tam neměl jak zaplatit převozníkům, kteří si vzali jeho ženu a syny do otroctví (podle jedné legendy synové zemřeli v poušti). On sám sloužil jako čeledín u jednoho statkáře. Protože římská říše postrádala svého skvělého vojevůdce, dal ho císař Hadrián hledat. Z Egypta byl přiveden zpět a povolán do války. V mnoha bitvách dosáhl vítězství. V Římě byl přijat s mnoha poctami a po mnoha letech se shledal s manželkou a syny.
Císař se rozhodl přinést se svými vojáky děkovné oběti pohanským bohům a přitom se dověděl, že jeho velitel je křesťanem. Proto odsoudil celou rodinu na smrt roztrháním šelmami. Lvi se nikoho z nich nedotkli, proto byl rozžhaven kovový býk a odsouzenci byli vhozeni dovnitř, kde zemřeli upálením. V některých životopisech svatých bývá uveden rok umučení 362 (za císaře Juliána Odpadlíka, ten ale nebojoval s Dáky a křesťany dával popravovat mečem).
V 9. století byl k jeho poctě postaven v Římě chrám. Jeho úcta se přenesla do Španělska, Francie, Belgie a Německa. V 16. století začal být uctíván i u nás. Je mu zasvěcená kaple na Křivoklátě.
V některých životopisech svatých bývá ztotožňován podle jména s antiošským patriarchou a biskupem sv. Eustachem, který byl umučen v roce 118/120. Podle události s jelenem bývá zaměňován se sv. biskupem Hubertem (3.11., +727).
Patron lovců a lesníků. Je počítán mezi 14 svatých Pomocníků. V českém církevním kalendáři svátek do r. 1984, v r. 2002 byl založen myslivecký Řád sv. Eustacha ve Dvoře Králové n. L. Dobromír, Stacho, Staško, Stašek
(╬) Eustach Kugler ct. 10. 6. řeholník, ct. Eustach Kugler, křestním jménem Josef, * 13. 1.1867 Neuhaus v Bavorsku, + 10. 6.1946 Řezno, od dětství byl invalidní, ve věku 26 let vstoupil do řádu Milosrdných bratří OH, v r. 1905 se stal převorem nemocnice ve Straubingu, v r. 1922 v Neuburgu, od r. 1925 v Řezně, v r. 1929 dal postavit velkou nemocnici, což v té době vyvolalo obrovskou kritiku
(╬) Eustasius z Luxeuil sv. 2. 4. opat, sv. Eustasius z Luxeuil, * 6. století Burgunsko, + 2. 4. 629 Luxeuil ve Francii, vstoupil do řádu benediktinů OSB, byl žák a nástupce opata sv. Kolumbána, měl dar uzdravování (slepci, posedlí, v horečce), odešel do Německa jako věrozvěst Warasků a Bavorů, patron nevidomých, proti posedlosti
(╬) Eustochie sv. 13. 2. řeholnice, sv. Eustochie z Padovy, * 1444 Padova, + 13. 2.1469 Padova, v 17 letech složila řeholní sliby v klášteře sv. Prosdocima, trpěla těžkými nemocemi až byla podezřelá z čarodějnictví, ale přestála všechna obvinění, její nerozpadlé tělo je vystaveno veřejné úctě, svatořečena 1760
(╬) Euthymios sv. 20. 1. opat, sv. Euthymios Veliký zv. Postnik (asketa), + 473, a jeho žák sv. Theoktistos Palestinský, v r. 411 založili klášter u Jeruzaléma, uctíván hlavně ve východních církvích
(╬) Euthymios sv. opat, sv. Euthymios Mladší ze Soluně, + 898, zakladatel kláštera Peristery na Svaté hoře Athosu, uctíván hlavně ve východních církvích
(♣) Eva 24.12. pramatka lidstva, a Adam, hebr.. h´avá, ch´avváh = živá, životodárná, matka živých. Íššá h´avá = mužena živá – mužova žena (íš = muž), která dává život. Žena (manželka) muže (člověka Adama), bytost jemu rovná, pramatka všech lidí. První žena v lidském rodě. Oba dva jsou patroni krejčích, snoubenců a zahradníků. Lidová pranostika říká: "Na Adama, Evu, čekejte oblevu". V době obrození bylo toto jméno překládáno jako Živa, Živěna.
(╬) Eva z Lutychu sv. 5. 4. poustevnice, sv. Eva z Lutychu, *1200 Lutych, +1265 Lutych. Žila jako poustevnice (reklúsa) u kostela sv. Martina, byla přítelkyní sv. Juliány z Lutychu (5.4.) a pokračovala v jejím úsilí zavést svátek Těla a Krve Páně (Božího Těla). 183. papež Urban IV. ocenil tuto snahu zavedením svátku Božího Těla (Těla a Krve Páně) v roce 1264.
(♣)(╬) Evald sv. 3.10./ 3.10. kněz a mučedník, keltsky: eiv wald = světlý les, sv. Evald a Ewald (bratři Evaldové), + 695 v Německu, přišel se svým bratrem Ewaldem jako misionář z Anglie k pohanským Sasům, pro barvu vlasů byli nazýváni bílý a černý Evald, při jednom kázání a sloužení mše svaté byli přepadeni a zavražděni kyjem a popraveni mečem, jejich ostatky uložil 3.10.1074 kolínský biskup Arno v kostele sv. Kuniberta (12.11.) v Kolíně nad Rýnem.
(♣)(╬) Ewald sv. 3.10./ 3.10. kněz a mučedník, keltsky: eiv wald = světlý les, sv. Ewald a Evald (bratři Evaldové), + 695 v Německu, přišel se svým bratrem Evaldem jako misionář z Anglie k pohanským Sasům, pro barvu vlasů byli nazýváni bílý a černý Evald, při jednom kázání a sloužení mše svaté byli přepadeni a zavražděni kyjem a popraveni mečem, jejich ostatky uložil 3.10.1074 kolínský biskup Arno v kostele sv. Kuniberta (12.11.) v Kolíně nad Rýnem.
(╬) Evarist sv. 27.10./26.10. papež a mučedník, řecky: dobrá úroda. Sv. Evaristós, * v 1. století v Betlémě, v r. 97 byl zvolen 5. papežem, rozdělil Řím na 7 farností, které přidělil jednotlivým kněžím, na kazatelskou výpomoc jim určil 7 jáhnů a jáhenek, zemřel mučednickou smrtí, + 26.10. 105 Řím, v církevním kalendáři svátek do r. 1969, opět od r. 2007, kdy byl přeložen z 26.10., Euaristós, Erich, Erik, Karel, Blahoklas
(♣) Evelína 29. 8./24.12. keltsky: eivlin, eiblin = radost, světlo, francouzsky: avelina = lesní ořech, v době obrození bylo toto jméno považováno za odvozeninu z hebrejského jména Eva, proto bylo původně na tento svátek, v občanském kalendáři od r. 1990 (do r. 1989 SNP = Slovenské národní povstání), Radka, Radmila, Evelina
(╬) Eventius sv. 3. 5. mučedník, lat.: eventus = výsledek, událost, příběh, sv. Eventius, kněz, umučen se sv. Alexandrem I. papežem a knězem Teodulem (Teodat) v r. 115, v církevním kalendáři svátek do r. 1969
(╬) Evergisil sv. 24.10. biskup a mučedník, sv. Evergisil, + 593 Tongern v Belgii, po roce 560 se stal biskupem v Kolíně n. R., vydal se na misijní cestu do svého rodiště, kde byl zabit, jeho ostatky byly přeneseny do Kolína nad Rýnem (Köln a. Rh.)
(╬) Evermod sv. 17. 2. biskup, sv. Evermod z Ratzeburgu, * 1100 Belgie, + 1178, společník sv. Norberta, v r. 1154 se stal 1. biskupem ratzeburským, stal se věrozvěstem u Polabanů (Slovanů lužickosrbského kmene), svatořečen v r. 1728
(╬) Evod sv. 6. 5. biskup, sv. Evod, + 68 Antiochie Syrská, o jeho životě se zachovalo málo zpráv, byl laskavý a vlídný, staral se o chudé
(♣) Evžen I. sv. 10.11./ 3. 6. papež, řec. eu génes = dobrý rod, urozený, ušlechtilý, sv. Evžen I. * 600 v Itálii, + 2. 6. 657 Řím, 17. 6. 653 byl zvolen 75. papežem (v letech 654 – 657), císař Konstans II. poručil zvolit nového papeže ještě za života 74. papeže Martina I., který byl ve vězení, nový papež nastoupil na stolec po souhlasu papeže Martina I. (+ 16. 9. 655), hojně používané jméno ve Francii, v církevním kalendáři svátek do r. 1969, Eugen, Eugenius, Eugénie, Evženie, Patrik, Patricie, Blahorod
(╬) Evžen II. sv. 13.11. arcibiskup, sv. Evžen II., * 600 Toledo, + 657 Toledo ve Španělsku, kde byl arcibiskupem.
(╬) Evžen III. bl. 8. 7. papež, bl. Evžen III., vlastním jménem Petr Bernard z Panagelli a z Monte Magna, * v Pise, + 8. 7. 1153 Tivoli u Říma, v r. 1145 zvolen 168. papežem, cisterciácký mnich, žák sv. Bernarda z Clairvaux, protože Řím ovládali povstalci, pobýval ve Francii a v Trevíru, než zemřel císař Konrád III., který mu sliboval návrat do Říma, s jeho nástupcem císařem Friedrichem (Bedřichem) Barbarossou uzavřel smlouvu, kterou došlo ke zklidnění šlechty v Římě, krátce po svém návratu zemřel, v roce 1872 byl blahoslaven 256. papežem bl. Piem IX.
(╬) Evžen Bolz ct. 23. 1. prezident a mučedník, ct. Evžen Bolz, státní * 15.12.1881 Rottenburg v Bádensku-Württembersku, + 23. 1.1945 Berlín, jako württemberský státní prezident žil a pracoval podle učení katolické církve a kladl odpor nacismu (nacionálnímu socialismu), byl zatčen po 20. 7.1944, kdy došlo k atentátu na Hitlera, 23. 1.1943 ho nacisté odsoudili k smrti a tentýž den popravili v Berlíně-Plötzensee
(╬) Evžen Maria sv. 27. 3. řeholník, sv. Evžen Maria Grialou, křestním jménem Jindřich, * 2.12.1894 Le Gua, + 27. 3.1967 Le Gua ve Francii, jako karmelitán OCarm., založil světský Institut Notre Dame de Vie (Naše Paní /Panna Maria/ od Života), v r. 1962 došlo k uznání Institutu, který má tři větve, mužskou, ženskou a kněžskou, pravidla spojují kontemplaci s činností v povolání, od 23. 3. (Zelený čtvrtek) prožil památku Kristovy smrti a Vzkříšení, zemřel na velikonoční pondělí.
(╬) Evžen III. bl. 8. 7. papež, Petrus Bernardus (Petr Bernard) z Panagelli, z Monte Magna, z Pisy, v r. 1145 se stal 168. papežem, než zemřel císař Konrád, pobýval ve Francii a v Trevíru, s jeho nástupcem císařem Friedrichem (Bedřichem) Barbarossou uzavřel smlouvu, kterou došlo ke zklidnění šlechty v Římě, + 8. 7. 1153, v roce 1872 byl blahoslaven.
(╬) Evžen sv. 30.12. biskup, arcibiskup v Miláně, pocházel z Kastilie, datum jeho smrti není znám, v životopise je uváděn s milánskými biskupy sv. Kastricianem a sv. Antonínem, v církevním kalendáři svátek od r.1969 do r. 2006.
(╬) Evženie Marie sv. 9. 3. řeholnice, sv. Evženie Marie od Ježíše, vl. jménem Anna Evženie Milleretová de Brou, * 26. 8.1817 Mety, + 9. 3.1898 Paříž, v r. 1834 založila sestry od Nanebevzetí Panny Marie, Asupmtionistky, které se staraly o výchovu dívek, řád byl schválen 1867. Blahořečena 263. papežem ct. Pavlem VI. 9. 2.1975, svatořečil ji v Římě 266. papež Benedikt XVI. 3. 6.2007.
(♣)(╬) Evženie bl. 22. 4./30.12. vyznavačka, bl. Evženie Ravascová, Evžen, Eugénie, Patrik, Patricie, v církevním kalendáři svátek od roku 2007.
(╬) Evženie Římská sv. 25.12. panna a mučednice, sv. Evženie Římská z Alexandrie, pocházela z Alexandrie, + 255 Řím, popravena pro víru, pohřbena na Via Latina v Aproniově cemetriu (hřbitov).
(╬) Expedit sv. 19. 4. biskup, sv. Expedit, lat expeditionis=kampaň (tažení proti něčemu). Podle tradice byl setníkem římského vojska. Sloužil v Arménii, kde přijal křesťanství. Popraven za císaře Diokleciána, +303.
Po II. vatikánském koncilu (1969) se vyskytly pochyby o jeho skutečném životě. Jeho úcta je velká na ostrově Réunion (francouzský ostrov u Madagaskaru). V církevním kalendáři svátek do r. 1969.
(ש) Ezau hebr.: Esau = he – sa – va = porostlý srstí, zarostlý, chlupáč, chlupatý, ve Starém Zákoně syn patriarchy Izáka, který prodal svému bratru Jakubovi své prvorozenství za mísu vařené čočky.
(╬) Ezechiel 10. 4. starozákonní prorok, hebr.: Bůh posiluje, Bůh je silný, tento velký prorok žil kolem roku 590 př. Kr., patří mezi tak zvané velké proroky, v církevním kalendáři svátek do r. 1969.
(╬) Ezechiel Moreno bl. 19. 8. biskup, bl. Ezechiel Moreno y Dias, *10.4.1848 Alfar ve Španělsku, +19.8.1906 Monteagud, Španělsko, řeholník řádu augustiniánů OESA, v r. 1894 se stal světícím biskupem v Kolumbii, v r. 1895 sídelním biskupem v Pastu v Kolumbii, přispěl k ukončení občanské války.
Blahořečil ho 263. papež bl. Pavel VI. 1.11.1975
(ש) Ezdráš starozákonní prorok, hebr.: Ez dra = pomocník.
